Babiččino znamení
29. ledna 2007 v 12:25 | Aník a Deník | Příběhy, které se opravdu stalyPovím vám svůj další příběh. Ne tak úplně svůj, ale mé mámy. Když mi bylo osm let, moje prababička měla problémy s ledvinami. Tak byla v nemocnici. My jsme za ní často chodili. Jednou nám prababička řekla: "Dám vám znamení, až odejdu." samozřejmě myslela svoji smrt. Mámě se chtělo brečet.
Den nato jsme zä ní byli znova. Samozřejmě jsem o všem přemýšlela a myslela si, že babi už je trochu mimo. Najednou řekla:"Děti, zdál se mi sen. V tom snu mi děda otevřel támhle díru ve stropě a podával mi prostěradlo. Říkal, že se brzy uvidíme." už toho bylo na mě dost. Máma to poznala a šli jsme domů.
Tu noc se moje máma probudila s tím, že slyšela velikou ránu. Hodně velikou. Nikdo jiný ji neslyšel, ani já ne. Říkali jsme si, že se jí něco zdálo. Bylo okolo čtvrté hodiny ráno. Ráno nám volala ubrečený hlas babičky (dcery té v nemocnici). "Holky moje, babička je mrtvá! Dostala mrtvici!" úplně se mi zastavil čas. Nastalo období smutku, slz a ticha. Bez radosti. Nedožila se 87 let.
Měsíc na to moje máma koukala na vytrínu. Přesněji na fotku s babičkou. Byla za sklem, takže tam nebyl průvan, nebo vítr. Ta fotka spadla.
Znamení nám babička dala. My na ní vzpomínáme. Ne moc často. Každého bolí o tom mluvit.... Babi, mám tě ráda!
Komentáře
JE MI TĚ LÍTO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
JE MI TĚ LÍTO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
to je smutné....mě dal znamení můj kluk,který,když umíral tak mi řek,že mi dá znamení,že ráno mmě nechá na podlaze v pokoji nápis prachem I love you
opravdu ten nadpis tam byl a jak jsem ho dočetla zmizel...
jmenoval se(můj kluk) René...
vím jaké to je
mno bylo to hodne smutny ale nwm jisi je to pravda...!!!??
strasidelny pribezh moc ale že se to stalo to je hruza.
chudinko :( máš holt těžkej život