Ve sklepě nejsou JEN krysy...
9. října 2006 v 14:47 | Aník a DeníkKolikrát mi má matka říkala, že do toho sklepa nemám chodit??? Teď už je na takové řeči pozdě.
Malá Anna byla poměrně zvědavá holka, ne že by se snažila dovědět všechno, ale přece jenom něco ano. To se většinou i vyplácí, ale někdy také ne.
Malá Anna - její deník...
bydlíme na pokraji Londýna, v Old Street. Máme velký bílý dům se spoustou černých oken. Je to poměrně stará stavba, asi tak ... No nevím, maminka o tom moc nemluví ... Ve škole jsme dnes na slohu dostali úkol na slohovou práci: Nejtajemnější místo v domě ... Půda? Hmm, ne. Pracovna po otci? Ne, to taky ne. Má k tajemnosti daleko. Už vím! Sklep ... No jistě ... Jdu dolů za maminkou, zeptat se jí, jestli se do sklepa můžu konečně jednou podívat.
No, takže dopadlo to asi takhle ... "A pročpak chceš do sklepa?" zeptala se mě nejdřív máma moc rozrušeně. "Kvůli slohové práci ..." odpověděla jsem po pravdě a dodala: "A taky jsem tam nikdy nebyla a zajímá mě, jak to tam vypadá." podívala jsem se jí zpříma do očí. Nebylo to to pravé, co jsem měla udělat, ale to mě v té chvíli vůbec nenapadlo ... "Tak aby bylo jasno ... Do žádného sklepa tě nepustím. V žádném případě. Najdi si jinou místnost. Pracovnu po tatínkovi." rozzlobeně přikázala. No co, tak si vezmu klíče a podívám se tam sama. Ale matka jakoby mi četla myšlenky. "A zapomeň na to, že tam půjdeš i tak." řekla a odešla do předsíně a vzala velký klíč od sklepa a odešla s ním kamsi nahoru do domu. Najdu ho. Musím se tam podívat.
Vydala jsem se do naší knihovny. Doufala jsem, že na místě, kam mám namířeno, klíč najdu. Myslela jsem tím druhý rezervní klíč. A vida! Klíč visí na lustru! A hop! A je dole. Musím počkat až se maminka bude ukládat ke spaní ...
"Dobrou noc, Anno!" dala mi maminka pusu na tvář. "Dobrou, mami," a zabouchla jsem za sebou dveře do ložnice. Počkala jsem, až uslyším i její. V tom mě štípl komár. Jau! Chvilku jsem si nohu mnula a potom jsem si vzala baterku a šla ... Šla jsem vstříc svému osudu.
Překvapilo mě, že je sklep otevřený. Elektřina zde nebyla a tak jsem rozsvítila baterku a vešla. To, co se stalo pak, se nedá vysvětlit. Spatřila jsem mou matku. Měla zavřené oči. "Mami, já ti to všecho vysvětlím..." "Teď už nic nevysvětluj, je na to pozdě." řekla a otevřela oči. Měla je celé černé!!!!! "ÁÁÁÁÁÁÁÁ!" zaječela jsem a matka se na mě vrhla a z očí jí vystřelil bílý proud nějaké tekutiny a vlil se do očí mých .... Od té doby mám stejnou úlohu jako má matka ... Roznáším tuto epidemii. Pozdě.
Anketa
Komentáře
Ahojky holky, máte zajímavej a hezkej blog, dobrý téma na blog....:-) Tyhle články vám docela sedí co? Mě se tohle téma líbí a musim říct, že to ráda čtu....:D
Jako a mate dukazy nebo neco ? To se mi totiz fakt nezda ... je to divny , ale je to super mam rada takovy hororovy povidky tak at jich pribyva ... suppa blog
To je děsný! Teda, moc pěkný, ale (brrr) strašidelný....né strašidelný, teda jo, ale prostě takový děsivý........:/ Ale hezky napsaný! To psala Anča, nabo Denča? Nebo obě? Fakt super:)